Hraniční mentální retardace nebo hraniční inteligence nebo mezní inteligence je nejmírnější stupeň mentální retardace a je obvykle diagnostikována tam, kde existují vzorce trvale pomalého učení základních motorických a jazykových dovedností („milníky“) v dětství a výrazně podprůměrná globální intelektuální kapacita v dospělosti a kde je inteligenční kvocient (IQ) mezi 70-79 .
Termín odráží snahu určit úroveň intelektuální kapacity, na které by lidé mohli fungovat nezávisle a v jakém bodě by byla nutná pomoc zvenčí. Termín hraniční tedy označuje, že lidé v této skupině jsou na prahu tohoto rozdělení.
Je třeba mít na paměti, že diagnóza není založena pouze na IQ skóre, ale musí také vzít v úvahu adaptivní fungování dané osoby, diagnóza není stanovena rigidně. Zahrnuje intelektuální skóre, adaptivní fungování skóre z hodnotící škály adaptivního chování na základě popisů známých schopností poskytnutých osobou obeznámenou s danou osobou, a také pozorování hodnotitele, který je schopen zjistit přímo od dané osoby, čemu může rozumět, komunikovat a podobně