J. J. Gibson

Ve své pozdější práci (například Ekologický přístup k vizuálnímu vnímání (1979)), se Gibson stal více filozofickým a kritizoval kognitivismus stejným způsobem, jakým předtím útočil na behaviorismus. Gibson silně argumentoval ve prospěch ‚přímého vnímání‘, nebo ‚přímého realismu‘ (jak ho propagoval skotský filozof Thomas Reid), na rozdíl od kognitivistického ‚nepřímého realismu‘. Označil svůj nový přístup za ekologickou psychologii. Odmítl také pohled na zpracování informací o poznávání. Gibson má stále větší vliv na mnoho současných hnutí v psychologii, zejména na ta, která jsou považována za postkognitivistická.[Jak odkazovat a odkazovat na shrnutí nebo text]

Zdá se, že jsem, k mému překvapení, příslušníkem velké profese. Jen v této zemi je asi 20.000 psychologů, z nichž téměř všichni se jimi stali za mého dospělého života. Všichni prosperují. Zdá se, že většina z nich pilně aplikuje psychologii na problémy života a osobnosti. Zdá se, že mnozí z nich cítí, že jediné, co musíme udělat, je upevnit naše vědecké úspěchy. Jejich sebevědomí mě udivuje. Tyto úspěchy se mi totiž zdají nicotné a vědecká psychologie se mi zdá neopodstatněná. Kdykoli se může celý psychologický vozík rozčílit. Ať se mají na pozoru!

Gibson byl ženatý s kolegyní psycholožkou Eleanor J Gibson.

Ve své pozdější práci (například Ekologický přístup k vizuálnímu vnímání (1979)), se Gibson stal více filozofickým a kritizoval kognitivismus stejným způsobem, jakým předtím útočil na behaviorismus. Gibson silně argumentoval ve prospěch ‚přímého realismu‘ (jak ho propagoval skotský filozof Thomas Reid), na rozdíl od kognitivistického ‚nepřímého realismu‘. Označil svůj nový přístup za ekologickou psychologii. Odmítl také pohled na zpracování informací o poznávání. Gibson má stále větší vliv na mnoho současných hnutí v psychologii, například na situované poznávání.

Redakční rada/konzultační redaktor