Co je to Lilly Ledbetter Fair Pay Act?
Zákon Lilly Ledbetter Fair Pay Act z roku 2009 je zákon přijatý Kongresem, který posílil ochranu zaměstnanců před platovou diskriminací. Zákon umožňuje jednotlivcům, kteří čelí platové diskriminaci, aby se snažili o nápravu podle federálních antidiskriminačních zákonů.
Zákon objasňuje, že diskriminace na základě věku, náboženského vyznání, národního původu, rasy, pohlaví a zdravotního postižení „narůstá“ pokaždé, když zaměstnanec obdrží výplatu, která je považována za diskriminační. Byl to první návrh zákona, který prezident Barack Obama podepsal a který je jedním z řady federálních zákonů určených k ochraně práv zaměstnanců.
Klíčové způsoby
Pochopení zákona o spravedlivém odměňování Lilly Ledbetter
Zákon Lilly Ledbetter Fair Pay Act obnovil ochranu před platovou diskriminací, kterou Nejvyšší soud zrušil ve věci Ledbetter v. Goodyear Tire & Rubber Co. v roce 2007. Obnovil předchozí ochranu týkající se rovného zacházení se zaměstnanci, především hlavu VII zákona o občanských právech z roku 1964. Zákon z roku 2009 upřesnil, že jakékoli neoprávněné placení je protiprávní, i když je výsledkem rozhodnutí o platech učiněného v minulosti.
Tento akt je pojmenován na počest Lilly Ledbetterové, bývalé manažerky závodu Goodyear Tire & Rubber Co. v Alabamě. Poté, co Ledbetterová zjistila, že její mužští vrstevníci dostávají za podobné funkce podstatně vyšší plat, podala stížnost ke Komisi pro rovné pracovní příležitosti (EEOC). V roce 1998 podala Ledbetterová žalobu za rovné platy, ve které tvrdila, že platová diskriminace na základě pohlaví podle hlavy VII zákona o občanských právech z roku 1964. Porota soudu jí přiznala doplatek a více než 3,3 milionu dolarů jako odškodné a sankční náhradu škody.
Nejvyšší soud však potvrdil rozhodnutí soudu nižší instance, podle kterého musí být nároky jako Ledbetterovy uplatněny do 180 dnů od rozhodnutí zaměstnavatele vyplatit pracovníkovi méně, i když se pracovník o nespravedlivém odměňování dozvěděl až mnohem později. Výsledkem bylo, že Ledbetter od Goodyearu nikdy nevybral žádné vyrovnání.
Rozsudek a nesouhlasné stanovisko soudkyně Ruth Bader Ginsburgové, ve kterém napsala, že „míč je opět na straně Kongresu“, zažehly aktivistické skupiny, které v rozhodnutí soudu viděly překážku pro ženy a občanská práva. To vedlo k vytvoření návrhu zákona, který nesl Ledbetterovo jméno a dává zaměstnancům právo podat žalobu 180 dní po posledním porušení platu a ne jen 180 dní po počátečním rozdílu v platech. V podstatě každá výplata znovu započítává 180 dní do podání žaloby.
Pokud se domníváte, že kvůli vaší rase, barvě pleti, náboženství, pohlaví, národnostnímu původu, věku nebo zdravotnímu postižení dostáváte nižší plat než vaši spolupracovníci, můžete podat stížnost u EEOC. Postup podávání stížností je vysvětlen na internetových stránkách agentury.
Zvláštní úvahy
Jednou zdokumentovanou oblastí platové diskriminace je rozdíl v odměňování mužů a žen. Podle údajů zveřejněných americkým ministerstvem práce dosahovaly v roce 2020 roční výdělky žen 82,3% výdělků mužů.
Ačkoli slogan „Stejná odměna za stejnou práci“ pochází z 60. let 19. století, Kongres nepodnikl zásadní kroky k řešení mzdových rozdílů mezi muži a ženami až do schválení zákona o stejné odměně v roce 1963.
Řada odborníků se navíc domnívá, že k diskriminaci a rozdílům v odměňování přispívá i praxe, kdy se budoucí zaměstnavatelé ptají uchazečů o zaměstnání na platovou historii. V posledních letech se touto problematikou zabývá stále větší počet států a obcí.
V únoru 2022 přijalo 21 států (stejně jako Washington D.C. a Portoriko) opatření, která zakazují některým zaměstnavatelům ptát se na výplatní historii.
Podle studie, jejímž autorem jsou ekonomové z Boston University School of Law a která byla zveřejněna v červnu 2020, vedl zákaz zaměstnavatelů ptát se na platovou historii k vyššímu platu žen a černých uchazečů o práci, kteří byli přijati o 8%, respektive 13%.