Co je ziskový motiv?
Ziskový motiv je záměr dosáhnout peněžního zisku v projektu, transakci nebo materiálním úsilí. Ziskový motiv lze také chápat jako základní důvod, proč se daňový poplatník nebo společnost účastní podnikatelských aktivit jakéhokoli druhu.
Jednoduše řečeno, motiv zisku naznačuje, že lidé mají tendenci podnikat kroky, které povedou k tomu, že vydělají peníze (profitují). V ekonomickém myšlení Adam Smith identifikoval motiv zisku ve své knize Bohatství národů jako lidský sklon k nákladním automobilům, výměnným obchodům a obchodu.
Klíčové způsoby
Pochopení ziskového motivu
Motiv zisku je považován za jednu z hlavních hnacích sil ekonomické aktivity. Ekonomové se často snaží přijít na to, proč lidé dělají věci, které dělají. Některé odpovědi poukazují na prosté přežití. Ve většině situací lidé potřebují nějakou formu příjmu, aby zaplatili životní potřeby. Co ale některé lidi vede k tomu, aby riskovali a začali podnikat nebo inovovat?
Odpověď může být formulována z hlediska motivu jedince k zisku – motivace podnikat nějakou činnost s nadějí a očekáváním, že za to bude bohatší. Z tohoto pohledu důvod, proč žijeme ve světě chytrých telefonů, rychlé módy a matcha latté, je ten, že si někdo myslel, že by jejich prodejem mohl vydělat peníze.
Myšlenka ziskového motivu stála za neviditelnou rukou Adama Smithe, která naznačuje, že jedinci usilující o vlastní zájmy a zisk jsou obecně prospěšní pro společnost. Smith poznamenal, že lidé usilující o zisk například prostřednictvím nákupu a prodeje zboží pomáhají efektivně distribuovat kapitál a zboží mnohem lépe, než by to dokázal politický orgán.
Jak funguje motiv zisku
Teoreticky motiv zisku pomáhá všem od jednotlivců až po korporace rozhodnout se, co dělat v určitém čase. Pohled na zisk nebo potenciál zisku zjednodušuje mnoho rozhodnutí. Pokud firma vyrábí pět různých produktů a většinu zisku vydělá jen ze dvou, pak by pohled na motiv zisku naznačoval, že se firma zbavuje nerentabilních linek a více investuje do ziskových výrobních linek.
Podobně by se člověk chtěl zaměřit na činnosti nebo pracovní příležitosti, které nabízejí největší návratnost jeho úsilí. Pro některé lidi to bude znamenat nejlépe placenou práci. Pro jiné to může znamenat vytvoření vlastního podniku s nadějí na vyšší příjem v budoucnu.
Ziskovost určité činnosti je teoreticky sdělována tržními signály, které jsou v konečném důsledku funkcí nabídky a poptávky. Čím vyšší je poptávka (nebo potenciální poptávka), tím vyšší je ziskovost (nebo potenciální ziskovost). Když je ziskovost vysoká, bude tuto činnost vyhledávat více lidí a podniků.
Myšlenka, že zisk je součástí motivace všech způsobů ekonomické činnosti, není sama o sobě kontroverzní, ale kolem jejího uplatňování jako jediného faktoru v rozhodování se objevilo více zkoumání a analýz.
Kritiky ziskového motivu
V praxi je motiv zisku jedním z mnoha faktorů, které ovlivňují jednání lidí a podniků. Zejména lidé se rozhodují na základě řady sociálních a osobních motivací přesahujících zisk.
Lidé si možná vyberou méně ziskovou činnost, protože jim prospívá jinými způsoby, které se neměří penězi. Také podniky jsou vedeny k tomu, aby se nezaměřovaly pouze na zisky, zejména prosazováním ekologických, sociálních a správních kritérií (ESG).
Odrazování od motivu zisku jako hlavního hnacího motoru rozhodnutí je často spojeno s dopady finanční krize z roku 2008 a recese, která následovala. Korporace motivované výhradně krátkodobými zisky a motivované k jejich hledání investičním kapitálem způsobily ve vysoce propojené globální ekonomice spoušť.
Přestože řada kritik a kritik byla zaměřena na společnosti, které hledaly nadměrné zisky a zároveň ignorovaly inherentní rizika, častým cílem byla také myšlenka, že motiv zisku je benevolentní silou působící na společnost. Myšlenka motivu zisku je sice stále považována za obecně správnou a schopnou vysvětlit hospodářskou činnost obecně, ale nemá být příručkou, kterou by společnosti používaly při všech svých rozhodnutích.
Motiv zisku a zdanění
Motiv zisku se používá skromnějším způsobem jako určující faktor v daňových rozhodnutích. Podle Internal Revenue Service (IRS) mohou daňoví poplatníci odečíst běžné a nezbytné výdaje na provozování živnosti nebo podnikání. Běžný výdaj je výdaj, který je běžný a akceptovaný v živnosti nebo podnikání daňového poplatníka. Nezbytný výdaj je takový, který je vhodný pro podnikání. Obecně platí, že činnost se kvalifikuje jako podnikání, pokud je provozována s přiměřeným očekáváním zisku, tedy činnost vykonávaná s motivem zisku.
Ziskový motiv je také to, co v očích IRS odděluje hobby od podnikání – ztráty z hobby jsou neodčitatelné, protože neexistuje záměr dosáhnout reálného ekonomického zisku. Vzhledem k tomu, že hobby jsou činnosti, kterých se účastní za účelem vlastního uspokojení, ztráty vzniklé z jejich provozování nemohou být použity k vyrovnání jiných příjmů. Hobby důchod, i když příležitostný, musí být vykázán jako „běžný příjem“ na formuláři 1040.
Daňoví poplatníci si dříve mohli odečíst ztráty z hobby jako různé rozepsané odpočty na seznamu A, ale zákon o daňových škrtech a pracovních místech z roku 2017 tento odpočet zrušil.
Jiný způsob, jak vlastník firmy může stanovit motiv zisku je tím, že prokáže, že působil za účelem zisku podle IRS devíti kritérií motiv zisku testu. Devět kritických faktorů používaných IRS k určení, zda podnik je provozován za účelem zisku, nebo jako hobby jsou: