Co je přímá metoda?
Přímá metoda je jedním ze dvou účetních postupů používaných ke generování výkazu peněžních toků. Přímá metoda výkazu peněžních toků používá skutečné peněžní přítoky a odtoky z operací společnosti, místo toho, aby upravila provozní sekci z akruálního účetnictví na hotovostní bázi. Akruální účetnictví rozeznává výnosy v okamžiku, kdy jsou získány, oproti okamžiku, kdy je platba přijata od zákazníka.
Metoda přímého peněžního toku naopak měří pouze přijaté peníze, které jsou obvykle od zákazníků a hotovostní platby nebo odtoky, například dodavatelům. Příliv a odtok jsou započteny, aby se dospělo k peněžnímu toku. Metoda přímého toku je také známá jako metoda výsledovky.
Klíčové způsoby
Přímá metoda výkazu peněžních toků bere skutečné peněžní přítoky a odtoky k určení změn v hotovosti za období.
Pochopení přímé metody
Tři hlavní účetní závěrky jsou rozvaha, výsledovka a výkaz peněžních toků. Výkaz peněžních toků je rozdělen do tří kategorií – peněžní tok z provozní činnosti, peněžní tok z financování a peněžní tok z investiční činnosti. Výkaz peněžních toků lze sestavit buď přímou, nebo nepřímou metodou. Oddíly peněžních toků z financování a investiční činnosti budou shodné jak v rámci metody nepřímé, tak přímé.
Nepřímá metoda pro výpočet peněžních toků z operací používá akruální účetní informace a vždy začíná čistým výnosem z výsledovky. Čistý výnos je pak upraven o změny na účtech aktiv a závazků v rozvaze tak, že se k čistému výnosu přičte nebo od něj odečte, aby se peněžní tok z operací odvodil.
Podle přímé metody je jediným oddílem výkazu peněžních toků, který se bude lišit v prezentaci, peněžní tok z provozní části. Přímá metoda uvádí peněžní příjmy a peněžní platby provedené v průběhu účetního období. Odliv peněžních prostředků se odečte od peněžních přítoků pro výpočet čistého peněžního toku z provozních činností, před započtením čisté peněžní hotovosti z investičních a finančních činností se získá čistý nárůst nebo pokles peněžních prostředků ve společnosti za dané období.
Složitosti přímé metody
Obtížnost a čas potřebný k vypsání všech vyplacených a přijatých peněžních prostředků – potřebný pro přímou metodu – činí nepřímou metodu preferovanou a častěji používanou praxí. Vzhledem k tomu, že většina společností používá akruální metodu účetnictví, obchodní činnosti se zaznamenávají do rozvahy a výsledovky v souladu s touto metodou.
Další složitostí přímé metody je, že FASB požaduje, aby podnik používající přímou metodu zveřejnil sesouhlasení čistého zisku a peněžních toků z provozních činností, které by byly vykázány, kdyby byla k přípravě výkazu použita nepřímá metoda. Sesouhlasovací zpráva se používá ke kontrole přesnosti provozních činností a je podobná nepřímé zprávě. Sesouhlasovací zpráva začíná výčtem čistého zisku a jeho úpravou o nepeněžní transakce a změny v rozvahových účtech. Tato přidaná úloha činí přímou metodu mezi společnostmi nepopulární.
Příklad přímé metody
Příklady přímé metody pro výkaz peněžních toků zahrnutých do sekce operací jsou následující:
Přímočará prezentace cash flow z provozní části pomocí přímé metody vypadá přibližně takto:
Příjem hotovosti od zákazníků
1 500 000 dolarů
Mzdy a platy
(450 000)
Hotovost vyplacená prodejcům
(525 000)
Příjmy z úroků
175 000
Příjmy před zdaněním příjmů
700 000 dolarů
Zaplacené úroky
(125 000)
Zaplacené daně z příjmu
(237 500)
Čistá hotovost z provozních činností
337 500 dolarů
Uvedení informací tímto způsobem poskytuje uživateli účetní závěrky podrobnější přehled o tom, odkud pocházela hotovost společnosti a jak byla vyplacena. Z tohoto důvodu Rada pro účetní standardy (FASB) doporučuje společnostem používat přímou metodu.