Profesní certifikace, obchodní certifikace nebo profesní označení, často nazývané jednoduše certifikace nebo kvalifikace, je označení, které si osoba vydobyla, aby potvrdila, že je způsobilá vykonávat práci. Certifikace označuje, že jednotlivec má specifický soubor znalostí, dovedností nebo schopností podle názoru certifikačního orgánu. Profesní certifikace jsou udělovány profesními organizacemi a korporacemi. Rozdíl mezi profesní certifikací a certifikací je licenční jistota, kterou vyžaduje zákon, zatímco certifikace je obecně dobrovolná. Někdy se slovo certifikace používá pro licenční jistota, což může být matoucí.
Lidé se stávají certifikovanými prostřednictvím školení a/nebo složením zkoušky. Jednotlivci často inzerují svůj status připojením certifikační zkratky ke svému jménu (např. „Jane Doe, RHCE“). Přesněji řečeno, většina certifikací neuděluje postnominály a jsou to obvykle profesní certifikace, které tak činí.
Osvědčení mohou být trvalá, může být nutné je pravidelně obnovovat nebo mohou být platná po určitou dobu (např. životnost produktu, na kterém je jedinec certifikován). Ačkoli je to častější v souvislosti s licencemi, někdy jako součást nebo celek obnovení osvědčení jednotlivce, jedinec musí prokázat průběžné učení – často nazývané pokračující vzdělávání – nebo vydělávání jednotek pokračujícího vzdělávání (CEU).
Certifikace jsou nabízeny prostřednictvím certifikačního orgánu. Obvykle se jedná o obchodní organizaci a někdy o profesní orgán. Někdy je podnikání organizace přímo spojeno s certifikací, například v softwarové firmě, která osvědčuje jednotlivce jako způsobilé používat její produkty. V jiných případech existuje organizace (často nezisková organizace) zcela nebo z velké části proto, aby nabízela konkrétní certifikaci. Ať už je její povaha jakákoli, certifikační orgán určuje politiky certifikačního programu. Potenciální spotřebitelé certifikace chtějí pochopit povahu certifikačního orgánu a proces certifikace. Jednotlivec, který nese označení, ale zdá se, že není schopen podávat kompetentní výkony, je prý papírový tygr, protože jeho životopis naznačuje, že jsou efektivnější, než ve skutečnosti jsou.
Certifikace ve výuce angličtiny pro mluvčí jiných jazyků
TESOL je rozsáhlý obor zaměstnání s velmi různým stupněm regulace. Ačkoliv rodilí mluvčí angličtiny pracují v neanglicky mluvících zemích v této funkci již několik let, až v posledních zhruba pětadvaceti letech se objevilo široké zaměření na odbornou přípravu zejména pro tento obor. Dříve byl pracovníky v tomto druhu zaměstnání kdokoliv od baťůžkářů, kteří doufali, že si vydělají nějaké peníze na cestu k dobře vzdělaným odborníkům v jiných oborech, kteří vykonávají dobrovolnickou práci, nebo profesionálům v důchodu.
Tyto druhy lidí se jistě ještě najdou, ale je mnoho těch, kteří považují TESOL za své hlavní povolání a po většinu svého pracovního života. Jedním z problémů, s nimiž se potýkají, je skutečnost, že neexistuje žádný mezinárodní řídící orgán pro certifikaci nebo licencování učitelů ESOL. Cambridgeská univerzita a UCLES jsou však průkopníky ve snaze získat určitou míru odpovědnosti a kontroly kvality pro konzumenty kurzů angličtiny, a to prostřednictvím svých programů CELTA a DELTA. Trinity College v Londýně má také rovnocenné programy; certTESOL a LTCL DipTESOL. Nabízejí certifikáty ve výuce, ve které jsou uchazeči školeni v určitých technikách a v rámci svého výcviku jim je poskytována praxe ve výuce. Obě instituce mají následnou certifikaci, která je odborným diplomem.
Ačkoli výchozí certifikát je k dispozici každému, kdo má středoškolské vzdělání, diplom má být postgraduální kvalifikací a ve skutečnosti může být začleněn do magisterského studijního programu.
Existují i jiní, nezávislí poskytovatelé certifikace v tomto oboru a mnoho z nich je rovnocenných Cambridge/UCLES a Trinity. Existuje však také mnoho nezávislých poskytovatelů, kteří nedělají o mnoho více, než že poskytnou kus papíru s kvalifikací a jménem uchazeče, výměnou za jejich honorář. Je vhodné prověřit legitimitu takových poskytovatelů, i kdyby jen pro budoucnost – existují snahy o to, aby CELTA/DELTA a ekvivalenty Trinity byly uznávány vládními orgány.
Protože ve skutečnosti kvalifikační požadavky škol a zaměstnavatelů pedagogických holí nejsou ani tak problémem, jako jsou otázky týkající se vydávání pracovních povolení v zemích, kde si tito učitelé přejí pracovat. V mnoha zemích neexistují vůbec žádné vládní požadavky a na jiných místech je pedagogická certifikace považována za irelevantní a jediným požadavkem je bakalářský titul – v jakémkoli předmětu.
Proto je možná moudré mít vysokoškolský titul, ale také certifikát TESOL od uznávaného a ověřitelného poskytovatele.