Co je efekt Robina Hooda?
Robin Hoodův efekt je, když méně majetní získávají ekonomicky na úkor těch lépe situovaných. Robin Hoodův efekt dostal své jméno podle anglického folklorního psance Robina Hooda, který podle legendy okrádal bohaté, aby mohl dávat chudým. Obrácený Robin Hoodův efekt nastává, když lépe situovaní získávají na úkor těch méně majetných.
Robin Hood efekt by neměl být zaměňován s Robinhood efektem, což je zvýšený počet, význam a pozornost věnovaná drobným retailovým investorům používajícím nízkovstupní obchodní aplikace, jako je platforma Robinhood.
Klíčové způsoby
Jak porozumět efektu Robina Hooda
Robin Hoodův efekt je jev, který se nejčastěji používá v diskusích o nerovnosti příjmů. V Robin Hoodově efektu se příjmy přerozdělují tak, aby se snížila ekonomická nerovnost. Například vláda, která vybírá vyšší daně od bohatých a nižší nebo žádné daně od chudých a tyto daňové příjmy pak používá k poskytování služeb chudým, vytváří Robin Hoodův efekt.
Efekt Robina Hooda může být způsoben tržními jevy nebo vládními hospodářskými a fiskálními politikami, z nichž ne všechny jsou záměrně zaměřeny na snižování nerovnosti. Bez ohledu na příčinu může prakticky jakákoli změna ekonomického statu quo vyústit v přerozdělení příjmů; pokud je toto přerozdělení ve prospěch lidí s nižšími příjmy, jedná se o efekt Robina Hooda. Pokud jde o ekonomickou efektivitu, efekt Robina Hooda z definice nikdy není Pareto efektivní, protože i když se díky němu lidé s nižšími příjmy mají lépe, vždy se alespoň některým lidem s vyššími příjmy přitíží.
Vládní daňová politika je nejzřetelnějším mechanismem Robinova Hoodova efektu. Příkladem jsou odstupňované sazby daně z příjmu fyzických osob, při nichž ti s vyššími výdělky platí vyšší procentní daň ve srovnání s lidmi s nižšími příjmy. Dalším příkladem Robinova Hoodova efektu je uvalení vyšší silniční daně na automobily s většími motory; u jedinců s vyššími příjmy, kteří mohou jezdit ve větších, dražších autech, lze očekávat vyšší sazby.
Efekty Robina Hooda může přinést i běžná ekonomická aktivita a měnící se tržní podmínky. Například výstavba komplexu dostupného bydlení s vysokou hustotou bytů hned vedle velkého sídla by mohla novým obyvatelům s nižšími příjmy přinést lepší podmínky a zároveň by zvýšeným hlukem a přetížením zatížila náklady obyvatele sídla s vyššími příjmy. Dalším příkladem by mohlo být zakládání odborových svazů, které zvyšují vyjednávací sílu pracujících a přinášejí jim prospěch na úkor jejich zaměstnavatelů.
Cíle přerozdělení příjmů
Efekt Robina Hooda ve svém jádru odkazuje na přerozdělování příjmů a bohatství, často za účelem nápravy nerovnosti. Tento koncept se v politice často objevuje, když zákonodárci diskutují o tom, jak nejlépe uzákonit hospodářskou politiku pro veřejné blaho.
Cílem přerozdělování příjmů je zvýšit ekonomickou stabilitu a příležitosti pro méně majetné členy společnosti, a proto často zahrnuje financování veřejných služeb. To souvisí s efektem Robina Hooda, protože veřejné služby jsou financovány z daňových dolarů, takže ti, kteří podporují přerozdělování příjmů, argumentují potřebou zvýšit daně pro bohatší členy společnosti, aby co nejlépe podpořili veřejné programy sloužící méně majetným členům společnosti.
Efekt Robina Hooda a makroekonomická politika
V keynesiánské ekonomii je preferovanou metodou k umírnění hospodářských cyklů fiskální politika: provádění deficitních výdajů během recesí a hospodaření s přebytky státního rozpočtu během ekonomické expanze. Během recesí i expanzí může mít tato předepsaná fiskální politika často Robinův Hoodův efekt.
Vzhledem k tomu, že při nižších příjmech bývá marginální přínos spotřebitelů pro spotřebu vyšší, lze očekávat, že zvýšené vládní výdaje a daňové úlevy zaměřené na spotřebitele s nižšími příjmy budou mít větší dopad na podporu loudavé agregátní poptávky během recesí. Z keynesiánského hlediska tedy dává smysl vést fiskální politiku, která má během recesí také efekt Robina Hooda.
Na druhou stranu zvýšení daní s cílem kontrolovat „iracionální nevázanost“ v investicích a vyhnout se přehřátému finančnímu sektoru během ekonomické expanze bude nejúčinnější, pokud se zaměří na lidi s vyššími příjmy, protože při vyšších příjmech bývá silnější okrajová investice. Kombinovaný efekt vládních výdajů a daňových úlev namířených na lidi s nižšími příjmy během recesí a vyšší zdanění investic lidí s vyššími příjmy během ekonomické expanze může vytvořit masivní efekt Robina Hooda pro celou ekonomiku.