Soft Landing

Co je měkké přistání?

Měkké přistání je v ekonomii cyklické zpomalení hospodářského růstu, které se vyhýbá recesi. Měkké přistání je cílem centrální banky, když se snaží zvýšit úrokové sazby jen natolik, aby zabránila přehřátí ekonomiky a vysoké inflaci, aniž by způsobila prudký pokles. Měkké přistání může také odkazovat na postupné, relativně bezbolestné zpomalení v konkrétním odvětví nebo hospodářském sektoru.

Klíčové způsoby

Pochopení měkkých přistání

Zatímco cestující v letecké dopravě mohou v dnešní době pokládat měkká přistání za samozřejmost, dřívější turistické cykly s úrokovými sazbami Federálního rezervního systému nemají stejnou bilanci pravidelných úspěchů.

Naopak recese následovala po posledních pěti případech, kdy inflace dosáhla vrcholu nad 5%, v letech 1970, 1974, 1980, 1990 a 2008.

Záznamy Fedu o měkkých přistáních jsou přinejlepším smíšené, protože centrální banka nemá nad chodem ekonomiky zdaleka takovou kontrolu jako pilot nad letadly. Hlavní politické nástroje Fedu, úrokové sazby a držení aktiv, jsou tupé nástroje, které nejsou určeny k řešení narušení dodavatelského řetězce nebo pandemií.

Když bývalý šéf Fedu Ben Bernanke odmítl další automobilové přirovnání, jednou řekl, že „pokud je provádění měnové politiky jako řízení auta, pak je to auto, které má nespolehlivý tachometr, zamlžené přední sklo a tendenci reagovat nepředvídatelně a se zpožděním na plyn nebo brzdu“. Nic z toho, co se od té doby stalo, neulehčilo práci Fedu.

Termín „měkké přistání“ pochází z letectví, kde odkazuje na druh přistání, které probíhá hladce.

The Bottom Line

Pokusy Fedu o měkké přistání komplikuje zaostávání politiky, kterého si všiml Bernanke i mnozí další. Protože ekonomice trvá určitou dobu, než zareaguje na změny v měnové politice, musí Fed určovat tempo zvyšování sazeb, aniž by měl prospěch z toho, že uvidí plný efekt předchozích zvyšování sazeb, nebo z toho, že jeho politika signalizuje.

Doporučujeme:  First In, First Out (FIFO)

Aby signalizace měla nějaký účinek, musí být politika Fedu vnímána jako alespoň do jisté míry předvídatelná, což omezuje pružnost centrální banky reagovat na ekonomický vývoj. Taková omezení znamenají, že štěstí hraje přinejmenším stejně velkou roli jako dovednost, pokud jde o měkké ekonomické přistání.