Co je to výpůjční základna?
Výpůjční základna je částka peněz, kterou je věřitel ochoten půjčit společnosti, založená na hodnotě zajištění, které společnost zastaví. Výpůjční základna je obvykle určena metodou označovanou jako „margining“, při níž věřitel určí diskontní faktor, který se pak vynásobí hodnotou dotyčného zajištění. Výsledná číselná hodnota představuje částku peněz, kterou věřitel půjčí společnosti.
Pochopení výpůjčních základen
Jako zajištění mohou být použita různá aktiva, včetně pohledávek, zásob a vybavení. Pokud se společnost obrátí na věřitele s žádostí o půjčení peněz, věřitel posoudí silné a slabé stránky společnosti přijímající půjčku. Na základě vnímaného rizika, které společnost poskytující půjčku spojuje s půjčením peněz této společnosti, je pak stanoven diskontní faktor – řekněme 85%. Podle tohoto scénáře, pokud dlužník nabídne zajištění v hodnotě 100 000 dolarů, maximální částka hotovosti, kterou věřitel společnosti poskytne, je 85% ze 100 000 dolarů, což se rovná 85 000 dolarům.
Výpůjční báze je množství peněz, které je věřitel ochoten půjčit společnosti, na základě hodnoty kolaterálu, který společnost předkládá.
Proč věřitelé využívají půjčovací základnu
Na druhou stranu, pokud by se hodnota kolaterálu zvýšila, bude se podobně eskalovat i výpůjční základna až k předem stanovenému limitu.
The Mechanics
Dlužník musí také poskytnout věřiteli určité informace, které se používají k určení výpůjční základny, včetně údajů o prodejích, inkasech a zásobách. U úvěrů na středním trhu a u velkých úvěrů na bázi aktiv jsou dlužníci často povinni pravidelně poskytovat věřitelům certifikáty, které zveřejňují různé podrobnosti o obchodních transakcích společností. Certifikát může například podrobně uvádět způsobilé pohledávky společnosti, pokud je výpůjční základna určena touto protihodnotou.
Věřitelé mohou provádět pravidelná šetření společnosti, aby kontrolovali obchodní operace dlužníka. V rámci této iniciativy mohou věřitelé vyslat odhadce, aby ocenili kolaterál použitý při výpočtu výpůjční základny, aby zjistili, zda nedochází k významným změnám podkladové hodnoty dotyčných položek.